Kensington v rozhovoru z Majálesu
Na pražském Majálesu se mezi populárními českými jmény blýskla i dvě zahraniční. The Feud z Velké Británie a Kensington z Nizozemí. Právě Kensington si po příjezdu do areálu vyhradili půl hodinku a rozpovídali se o tom, proč je lepší natáčet v Číně, na koncertech dodržovat jejich pravidla a jak se i přes odlišný hudební vkus shodnou na vlastní tvorbě.
Kdo vlastně jsou Kensington?
Casper: Zaměřujeme se na rockovou hudbu, která je plná epických prvků. I když mícháme rock a pop, klademe velký důraz na bicí a hrajeme si s vokály. Snažíme se kombinovat odlišné věci a docela to vychází. Hodně se soustředíme, aby naše hudba zněla dobře live, protože nejsme žádná popová kapela.
Když mluvíte o live vystoupeních, jste raději ve studiu a pracujete na albu nebo koncertujete?
Eloi: To je docela dobrá otázka. Obojí má něco do sebe. Opravdu rád vytvářím nové věci, ale když pracujete na albu, je to hodně stresující. Všude samý deadline, no a to my nikdy nedáváme. Na rozdíl od koncetrů. Tam jednoduše přijedeme, odehrajeme songy, které známe a zas můžeme jet.
Jan: Jediný, kdo se tam stresuje je tak akorát tour manager. Na druhou stranu tvorba nového materiálu je daleko větší výzva a zábava. Podle mě Tě může začít unavovat to, že pořád hraješ, ale skládání Tě nikdy nepřestane bavit.
Hrajete tedy rock, co ale posloucháte v soukromí?
Jan: Jsou tu kapely, na kterých se shodneme, jinak všichni posloucháme naprosto něco jiného. Já třeba poslouchám heavy metal, Eloi je spíš na indie rock a Casper je tu přes pop a klidnější sound. A je to tak dobře. Kdybychom všichni poslouchali to samé, byla by naše hudba trochu nudná.
V Holandsku jste se stali rychle známými. Vyhráli jste MTV EMA v kategorii Best Dutch Act, vyprodali jste haly jako je Paradiso v Amsterdamu a Rotown v Rotterdamu. Máte spoustu fanoušků a lidé vás najednou poznávají na ulici. To je vcelku běžné. Je ale nějaká věc, která Vás s přicházející slávou hodně překvapila nebo zarazila?
Casper: Já ani nevím. I v Holandsku jsme spíš známí pro naši hudbu než vzhled. Nechci, aby nás lidi poznávali podle tváří.
Eloi: Přesně. Nevystupujeme jako jednotlivci, ale vždycky jako kapela a nejdůležitější je naše hudba.
Casper: Nechceme být jako hvězdy talentových soutěží, prodávat se tím, jak vypadáme. To je dost laciný způsob jak prorazit.
Jan: Je to bezcenná pozornost. Lidi si tě tak zapamatují. My se soustředíme, abychom se zapsali do podvědomí veřejnosti dobrými koncerty a zvukem na albu. Nechceme plnit titulky dívčích časopisů.
Casper: Měli jsme reklamní nabídky, ale to se neshoduje s konceptem naší kapely.
Kdo píše texty a kdo vytváří hudbu?
Casper: Eloi píše texty a pak společně vymýšlíme zbytek. Sami děláme produkci, pomáhá nám s tím kamarád Niels, který žije v Berlíně. Někdy jammujeme třeba pět hodin a nic. A pak příjde ta jedna minuta, která je naprosto top.
Eloi: Způsob, jakým píšu texty je trochu dementní.
Casper: Skládá je totiž v čínštině.
Eloi: Skoro to tak je. Vím přesně, jak má který tón znít, problém je, že nemám ta správná slova. Když do hlavy dostanu melodii, snažím se z těch zvuků, co už dávno mají být konkrétní slova, dávat dohromady text. Někdy to jde překvapivě rychle, jindy se to neuvěřitelně táhne.
Zmínili jste se, že jste své album natáčeli v Berlíně a také v Leedsu. Proč jste se rozhodli pro zahraniční produkci?
Casper: Vybrali jsme si Berlín, protože Niels je náš kamarád a talentovaný producent a Leeds, protože tam má studio James Kenosha. Chtěli jsme změnit prostředí a pustit se do tvorby alba s čistou hlavou, protože doma bysme se nikdy nemohli tolik soustředit. Takhle jsme se cítili trochu jako na dovolené. Žádné povinnosti, každodenní zbytečnosti jako je nakupování, uklízení. Nerozptylovali nás kámoši s tím, ať jdeme na pivo, žádné přítelkyně a jejich starosti. Prostě klídek... Kdybych věděl o super producentovi v Číně, radši bych jel do Číny, než natáčel v Nizozemí.
Nizozemsko je známé hlavně díky taneční a elektro hudbě. Máte ambice trochu tenhle stereotyp změnit?
Casper: Řekl bych, že je na čase aby si lidi i jinde uvědomili, že Holandsko, co se týče hudby, není jenom mačkání tlačítka play a máchání ruky ve vzduchu, protože tak to nějací Djs dnes taky dělají. My chceme používat nástroje, mlátit do bicích a hrát na živo. Snad se nám podaří přesvědčit i lidi v České republice, že jsme dobrá kapela.
Podívejte se na fotky z Majáles Praha.
Když už mluvíme o České republice, máte nějaké zkušenosti s českými fanoušky?
Casper: Ne.
Eloi: Ještě jsme neměli příležitost je „zczechovat“. Takhle vtipkujeme už dva týdny a ještě nás to neomrzelo. Už se těším, až půjdeme na soundczech.
Jan: Zatím jsme „zčekli“ akorát dálnice. Máte parádní dálnice, a ta kvalita! :)
Casper: Eloi má nejvíc zážitků, přijel brzy ráno, aby si prošel město.
Eloi: Viděl jsem Staroměstské náměstí.
Casper: To je to náměstí s Orlojem?
Eloi: Počkej, ukážu Ti fotky… Takže, viděl jsem Orloj... Pak taky pávy v zahradách u hradu...další páv… Proč je tady tolik pávů?!… Moc se mi líbila katedrála sv. Víta, byl jsem i vevnitř. Praha je opravdu krásná.
Po Praze budete hrát také v Brně...
Jan: Ještě předtím vracíme do Nizozemí, kde 5. května odehrajeme 5 festivalů během jednoho dne. Bude to taková speciální akce. Z jednoho místa na druhé se budeme přepravovat helikoptérou, to bude super. A pak 7. května zpátky do Čech, do Brna.
Po koncertech v Německu a Rakousku už trochu víte, jak na Vás reagují fanoušci z jiných zemí. V čem je pro Vás jiné hrát před publikem s odlišnou kulturou?
Casper: Doma samozřejmě znají texty mnohem lépe, protože tam jsme populární. Ale na holanďanech mě opravdu štve, že pořád žvaní. Na každém koncertě. I když se jedná o kapelu, která se prezentuje klidnými skladbami.
Takže rada pro fanoušky zní...
Casper: Poslouchejte hudbu nebo si běžte povídat na bar. Hodně lidí v davu neustále dělá něco s telefonem, mluví na toho druhého a přijde mi, že moc nedávají pozor tomu, co předvádí kapela.
Eloi: Proto hrajeme tak nahlas, aby lidi slyšeli jenom nás.
Casper: jo, jenom my, kapela. Nic jinýho. Jediné, co lidi můžou je tancovat, tleskat a zpívat.
Měli byste sepsat nějaká pravidla, jak se chovat na Vašich koncertech?
Casper: V dodávce máme velkou ceduli: Tancujte!
Jan: Zákaz pocení.
Casper: Zákaz mluvení. Zákaz focení. Zákaz kouření.
Jan: Zákaz alkoholu.
Casper: Podpořte nás, kupte si desku. A merchandise.
V České republice vystupujete poprvé na Majálesu, což je studentský festival. Jak vzpomínáte na dobu, kdy jste chodili do školy?
Casper: Střední byla super.
Eloi: Já jsem ve škole spíš nebyl, než byl.
Casper: Po střední hodně mých kámošů šlo na univerzitu, takže já si jen užíval jejich party.
Eloi: Zatímco ostatní studovali na normálních školách, my rozjížděli kapelu. Takže jsme vlastně studovali hudbu. Teď nás čekají závěrečné zkoušky.
Jan: A za měsíc si už budeme moci říkat Master´s of rock.
Casper: Zaměřujeme se na rockovou hudbu, která je plná epických prvků. I když mícháme rock a pop, klademe velký důraz na bicí a hrajeme si s vokály. Snažíme se kombinovat odlišné věci a docela to vychází. Hodně se soustředíme, aby naše hudba zněla dobře live, protože nejsme žádná popová kapela.
Když mluvíte o live vystoupeních, jste raději ve studiu a pracujete na albu nebo koncertujete?
Eloi: To je docela dobrá otázka. Obojí má něco do sebe. Opravdu rád vytvářím nové věci, ale když pracujete na albu, je to hodně stresující. Všude samý deadline, no a to my nikdy nedáváme. Na rozdíl od koncetrů. Tam jednoduše přijedeme, odehrajeme songy, které známe a zas můžeme jet.
Jan: Jediný, kdo se tam stresuje je tak akorát tour manager. Na druhou stranu tvorba nového materiálu je daleko větší výzva a zábava. Podle mě Tě může začít unavovat to, že pořád hraješ, ale skládání Tě nikdy nepřestane bavit.
Hrajete tedy rock, co ale posloucháte v soukromí?
Jan: Jsou tu kapely, na kterých se shodneme, jinak všichni posloucháme naprosto něco jiného. Já třeba poslouchám heavy metal, Eloi je spíš na indie rock a Casper je tu přes pop a klidnější sound. A je to tak dobře. Kdybychom všichni poslouchali to samé, byla by naše hudba trochu nudná.
V Holandsku jste se stali rychle známými. Vyhráli jste MTV EMA v kategorii Best Dutch Act, vyprodali jste haly jako je Paradiso v Amsterdamu a Rotown v Rotterdamu. Máte spoustu fanoušků a lidé vás najednou poznávají na ulici. To je vcelku běžné. Je ale nějaká věc, která Vás s přicházející slávou hodně překvapila nebo zarazila?
Casper: Já ani nevím. I v Holandsku jsme spíš známí pro naši hudbu než vzhled. Nechci, aby nás lidi poznávali podle tváří.
Eloi: Přesně. Nevystupujeme jako jednotlivci, ale vždycky jako kapela a nejdůležitější je naše hudba.
Casper: Nechceme být jako hvězdy talentových soutěží, prodávat se tím, jak vypadáme. To je dost laciný způsob jak prorazit.
Jan: Je to bezcenná pozornost. Lidi si tě tak zapamatují. My se soustředíme, abychom se zapsali do podvědomí veřejnosti dobrými koncerty a zvukem na albu. Nechceme plnit titulky dívčích časopisů.
Casper: Měli jsme reklamní nabídky, ale to se neshoduje s konceptem naší kapely.
Kdo píše texty a kdo vytváří hudbu?
Casper: Eloi píše texty a pak společně vymýšlíme zbytek. Sami děláme produkci, pomáhá nám s tím kamarád Niels, který žije v Berlíně. Někdy jammujeme třeba pět hodin a nic. A pak příjde ta jedna minuta, která je naprosto top.
Eloi: Způsob, jakým píšu texty je trochu dementní.
Casper: Skládá je totiž v čínštině.
Eloi: Skoro to tak je. Vím přesně, jak má který tón znít, problém je, že nemám ta správná slova. Když do hlavy dostanu melodii, snažím se z těch zvuků, co už dávno mají být konkrétní slova, dávat dohromady text. Někdy to jde překvapivě rychle, jindy se to neuvěřitelně táhne.
Zmínili jste se, že jste své album natáčeli v Berlíně a také v Leedsu. Proč jste se rozhodli pro zahraniční produkci?
Casper: Vybrali jsme si Berlín, protože Niels je náš kamarád a talentovaný producent a Leeds, protože tam má studio James Kenosha. Chtěli jsme změnit prostředí a pustit se do tvorby alba s čistou hlavou, protože doma bysme se nikdy nemohli tolik soustředit. Takhle jsme se cítili trochu jako na dovolené. Žádné povinnosti, každodenní zbytečnosti jako je nakupování, uklízení. Nerozptylovali nás kámoši s tím, ať jdeme na pivo, žádné přítelkyně a jejich starosti. Prostě klídek... Kdybych věděl o super producentovi v Číně, radši bych jel do Číny, než natáčel v Nizozemí.
Nizozemsko je známé hlavně díky taneční a elektro hudbě. Máte ambice trochu tenhle stereotyp změnit?
Casper: Řekl bych, že je na čase aby si lidi i jinde uvědomili, že Holandsko, co se týče hudby, není jenom mačkání tlačítka play a máchání ruky ve vzduchu, protože tak to nějací Djs dnes taky dělají. My chceme používat nástroje, mlátit do bicích a hrát na živo. Snad se nám podaří přesvědčit i lidi v České republice, že jsme dobrá kapela.
Podívejte se na fotky z Majáles Praha.
Když už mluvíme o České republice, máte nějaké zkušenosti s českými fanoušky?
Casper: Ne.
Eloi: Ještě jsme neměli příležitost je „zczechovat“. Takhle vtipkujeme už dva týdny a ještě nás to neomrzelo. Už se těším, až půjdeme na soundczech.
Jan: Zatím jsme „zčekli“ akorát dálnice. Máte parádní dálnice, a ta kvalita! :)
Casper: Eloi má nejvíc zážitků, přijel brzy ráno, aby si prošel město.
Eloi: Viděl jsem Staroměstské náměstí.
Casper: To je to náměstí s Orlojem?
Eloi: Počkej, ukážu Ti fotky… Takže, viděl jsem Orloj... Pak taky pávy v zahradách u hradu...další páv… Proč je tady tolik pávů?!… Moc se mi líbila katedrála sv. Víta, byl jsem i vevnitř. Praha je opravdu krásná.
Po Praze budete hrát také v Brně...
Jan: Ještě předtím vracíme do Nizozemí, kde 5. května odehrajeme 5 festivalů během jednoho dne. Bude to taková speciální akce. Z jednoho místa na druhé se budeme přepravovat helikoptérou, to bude super. A pak 7. května zpátky do Čech, do Brna.
Po koncertech v Německu a Rakousku už trochu víte, jak na Vás reagují fanoušci z jiných zemí. V čem je pro Vás jiné hrát před publikem s odlišnou kulturou?
Casper: Doma samozřejmě znají texty mnohem lépe, protože tam jsme populární. Ale na holanďanech mě opravdu štve, že pořád žvaní. Na každém koncertě. I když se jedná o kapelu, která se prezentuje klidnými skladbami.
Takže rada pro fanoušky zní...
Casper: Poslouchejte hudbu nebo si běžte povídat na bar. Hodně lidí v davu neustále dělá něco s telefonem, mluví na toho druhého a přijde mi, že moc nedávají pozor tomu, co předvádí kapela.
Eloi: Proto hrajeme tak nahlas, aby lidi slyšeli jenom nás.
Casper: jo, jenom my, kapela. Nic jinýho. Jediné, co lidi můžou je tancovat, tleskat a zpívat.
Měli byste sepsat nějaká pravidla, jak se chovat na Vašich koncertech?
Casper: V dodávce máme velkou ceduli: Tancujte!
Jan: Zákaz pocení.
Casper: Zákaz mluvení. Zákaz focení. Zákaz kouření.
Jan: Zákaz alkoholu.
Casper: Podpořte nás, kupte si desku. A merchandise.
V České republice vystupujete poprvé na Majálesu, což je studentský festival. Jak vzpomínáte na dobu, kdy jste chodili do školy?
Casper: Střední byla super.
Eloi: Já jsem ve škole spíš nebyl, než byl.
Casper: Po střední hodně mých kámošů šlo na univerzitu, takže já si jen užíval jejich party.
Eloi: Zatímco ostatní studovali na normálních školách, my rozjížděli kapelu. Takže jsme vlastně studovali hudbu. Teď nás čekají závěrečné zkoušky.
Jan: A za měsíc si už budeme moci říkat Master´s of rock.
DISKUZE
Jméno:
Nadpis:
Text:
Zadejte číslo 144: